DI Markus Hoyos
Rodina Hoyos
Renesanční zámek Rosenburg je ve vlastnictví naší rodiny od roku 1681. Hrabě Ernst Karl Hoyos-Sprinzenstein nechal provést v letech 1859 až 1875 pravděpodobně nejrozsáhlejší restaurační práce v dějinách zámku Rosenburg. V roce 1987 pak byly v rámci příprav na zemskou výstavu v roce 1990 opět renovovány a sanovány velké části zámeckého areálu. Od té doby se každoročně provádí další renovační práce. To vedlo k tomu, že zámek Rosenburg je dnes jedním z nejlépe zachovalých renesančních zámků v Rakousku a je oblíbenou kulisou domácích i zahraničních filmových producentů.
V minulosti, stejně jako dnes jsou všechna opatření financována téměř výhradně na soukromé bázi. Část potřebných finančních prostředků tvoří vybrané vstupné.
Srdečně Vás vítáme!
Pocítit dějiny – (za)žít tradici
Toto moto jsme si zvolili jako heslo pro zážitek návštěvníků na zámku Rosenburg. Ať již se jedná o nově uspořádané výstavní prostory o dějinách naší rodiny, o největší soukromou sbírku zbraní, nebo denní historické přehlídky sokolnictví pořádané v otvírací době. Vše má historické základy a má přispívat k tomu, abyste mohli dějiny zažít na vlastní kůži. V této souvislosti je třeba připomenout i naše slavnosti, jako Historische Burgtreiben (Historický hradní rej) na jaře, nebo rytířský turnaj Rosenburger Ritterturnier na podzim.
Těšíme se na Vaši návštěvu a přejeme Vám
nezapomenutelný pobyt na zámku Rosenburg.
Vaše
Rodina Hoyos

Foto: Andraschek Horn
Rodinné dějiny s tradicí
Původně pochází rodina Hoyos z oblasti Burgos ve Staré Kastilii v srdci Španělska. Srdcový štítek rodového erbu se dvěma zlatými dračími hlavami odkazuje na tento geografický prostor.
Prví písemné doklady o původu rodiny Hoyos jsou dva šlechtické rodokmeny z let 1527 a 1532, které měly s největší pravděpodobností sloužit k přijetí do španělského rytířského řádu. Synové Juana de Hoyos (1481 – 1538), Anton a Hans přišli v družině arcivévody Ferdinanda, pozdějšího císaře, ze Španělska přes Terst do Korutan, přibližně v roce 1525 do Dolních Rakous. I následující členové rodiny podporovali mladého Ferdinanda a všechny následující rakouské panovníky ve stěžejních politických otázkách a ve věci zachování katolické víry.