Historie zámku Rosenburg

Již v prehistorických dobách byly velké části údolí řeky Kamp a Hornské kotliny oblíbeným místem osidlování.

Ještě ve středověku byl region Waldviertel součástí velkého Severního lesa, který odděloval tři velké oblasti osídlení, bavorsko-rakouskou dunajskou pláň, region Weinviertel (Vinná čtvrť) a jižní Moravu a Českou kotlinu. Řeka Kamp plnila významnou roli dopravního spojení s přirozenou dopravní tepnou – Dunajem.

Osídlení této těžce přístupné oblasti začalo asi před 1000 lety pod vedením babenberských markrabat. Několik vysokosvobodných šlechtických rodů zahájilo kolonizaci a založili tak větší počet hrabství. Markantním příkladem je v oblasti Hornské kotliny oblast mocného hraběte  von Poigen-Hohenburg-Wildberg. Kolem roku 1156 byla „Poigská říše“ sloučena s Markou povýšenou na hrabství a i s červeno-bílo-červeným pruhovaným erbem převzata Babenberky.
V oblasti hranice Kampu mezi Poigskou říší a babenberskými sídlišti s centry, benediktýnský klášter Altenburg a hradní komplex Gars Thunau, byl v roce 1175 poprvé písemně zmíněn Rosenburg. Jako majitel byl jmenován nějaký Gozwin de Rosenberg, jméno, které rozhodlo i o jeho pojmenování.